Když se řekne svatební obřad jinak, možná si představíte něco velmi netradičního. Obřad na louce uprostřed lesa, bosé nohy, svíčky, nějaký tajemný rituál a spoustu věcí, které byste si na své vlastní svatbě vlastně vůbec nedokázali představit.

Jenže „jinak“ vůbec nemusí znamenat „alternativně“, „šíleně“ nebo „ezotericky“.

Někdy to znamená jen osobněji.

Možná nechcete stát před matrikářem, který vás vidí poprvé v životě, a poslouchat několik vět, které zazněly už před vámi u desítek jiných párů. Možná chcete, aby během obřadu zaznělo něco o vás. Aby se vaši hosté dozvěděli, proč jste se do sebe zamilovali, co jste spolu prožili a proč jste se rozhodli právě teď říct si své ano.

A možná jen chcete, aby vám během toho nejdůležitějšího okamžiku dne bylo dobře.

Jak tedy může svatební obřad vypadat jinak?

Možností je mnohem víc, než se na první pohled zdá.

1. Oficiální svatba na matrice a osobní obřad pro vás a vaše hosty

Jednou z možností je rozdělit svatební den na dvě části.

Ta první je oficiální. Proběhne na matrice nebo jiným zákonným způsobem a právě během ní dojde k uzavření manželství. Ta druhá může být mnohem osobnější- a právě v ní dostane prostor váš příběh, vaše slova, vaše rodina a to, co pro vás manželství skutečně znamená.

V České republice totiž symbolický svatební obřad sám o sobě nemá právní účinky. Pokud chcete být manželé i oficiálně, je potřeba právní část vyřešit prostřednictvím matriky nebo církve.

To ale neznamená, že vaše svatba musí vypadat jako krátký úřední obřad a potom už jen hostina.

Oficiální část a osobní svatební rituál se dají vzájemně propojit tak, aby celý den působil přirozeně a nebylo potřeba vybírat mezi „úřední svatbou“ a „něčím úplně jiným“.

2. Obřad na místě, které pro vás něco znamená

Klasický svatební obřad se často odehrává tam, kde je možné svatbu oficiálně uzavřít.

U symbolického obřadu můžete mít mnohem větší svobodu.

Může se konat na zahradě vašeho domu, na místě, kde jste se poznali, na louce, v zahraničí, u vody, v lese, na zámku, v oblíbeném penzionu nebo třeba na místě, kam se spolu pravidelně vracíte.

A vůbec nemusí jít o místo, které na fotografiích vypadá dokonale. Možná je pro vás důležité právě to místo, kde jste spolu strávili první dovolenou. Nebo zahrada, kde jste spolu trávili první léto. Nebo místo, kam jste chodili, když jste potřebovali utéct od všech ostatních.

Svatební obřad totiž nemusí být krásný jen na fotografii, měl by být krásný především pro vás.

3. Obřad postavený na vašem příběhu místo obecného proslovu

Tohle je možná jedna z největších změn, kterou může osobní svatební obřad přinést.

Místo univerzálního proslovu o tom, že manželství je cesta, láska je důležitá a dnes začíná nová životní etapa, může obřad vyprávět váš skutečný příběh. Jak jste se poznali. Co vás na sobě zaujalo. Jaké byly vaše začátky. Co jste spolu zvládli. Kdy jste pochopili, že tohle je člověk, se kterým chcete žít. Co na sobě navzájem obdivujete. Co vás váš vztah naučil.

A klidně také to, co je pro vás typické. Vaše hlášky. Vaše malé rituály. Historky, které znají jen vaši nejbližší. Moment, kdy jeden z vás pochopil, že je opravdu zamilovaný. Nebo úplnou drobnost, která by někomu jinému připadala bezvýznamná, ale pro vás znamená všechno.

Najednou nestojíte na obřadu jako figurky „nevěsty a ženicha“. Stojíte tam vy dva.

4. Vlastní vyznání lásky

Svatební slib nemusí mít jednu správnou podobu.

Můžete si napsat vlastní slova. Můžete si říct, co si slibujete do společného života. Nebo si klidně nic neslibovat! Můžete mluvit o tom, čeho si na druhém vážíte. Můžete si poděkovat. Můžete si přečíst dopis, který jste napsali před obřadem. Vzájemná vyznání lásky.

A pokud vás představa veřejného vyznání lásky děsí, nemusíte si před všemi hosty říkat dlouhé osobní proslovy.

I to je součást osobního obřadu. Nemusíte dělat nic jen proto, že se to „na svatbě dělá“. Důležité je, jak chcete ten okamžik prožít vy.

5. Do obřadu můžete zapojit rodiče, děti nebo přátele

Svatební obřad nemusí být pouze okamžik mezi dvěma lidmi.

Pokud je pro vás důležitá rodina, mohou se do něj přirozeně zapojit rodiče, děti, sourozenci, svědci nebo blízcí přátelé.

Někdo přečte krátký text. Někdo předá prsteny. Dítě přinese symbolický předmět. Rodiče mohou říct několik slov. Svědci mohou připomenout příběh, který novomanželé sami už dávno zapomněli.

Nemusí přitom jít o žádné velké vystupování před publikem. Někdy může být zapojení velmi jednoduché a přesto silné. Protože svatba není jen okamžikem, kdy vzniká nové manželství. Je také chvílí, kdy se na jednom místě potkávají lidé, kteří vás provázeli až sem. Využijte tento moment!

6. Můžete do obřadu přidat symbolický rituál

Slovo „rituál“ může znít pro někoho trochu zvláštně. Ve skutečnosti ale rituály používáme celý život.

Zapálíme svíčku. Připijeme si. Podáme si ruce. Vyměníme si prsteny. Něco si schováme na později. Něco společně zasadíme.

Symbolický svatební rituál může fungovat podobně.

Můžete například společně zapálit jednu svíčku ze dvou menších, které symbolizují vaše dosavadní životy. Můžete si svázat ruce stuhou nebo provazem jako symbol spojení. Můžete společně vypít víno, uložit dopis do schránky na pozdější výročí nebo zasadit strom.

A nemusíte si vybírat žádný rituál jen proto, že někde vypadá hezky.

Symbol má smysl tehdy, když nějaký význam má právě pro vás.

7. Můžete vytvořit svatbu úplně bez tradičních svatebních zvyků

Nemusíte házet kytici. Nemusíte rozbíjet talíř. Nemusíte mít výkup nevěsty, svatební hry ani první tanec.

A pokud některou tradici milujete, klidně si ji nechte.

Nejde o to tradiční svatbu „zakázat“ a vytvořit něco co nejvíc originálního. Jde spíš o to zastavit se a zeptat se:

Chceme tohle opravdu my?

Protože tradice je krásná právě tehdy, když ji děláme proto, že pro nás něco znamená- ne proto, že máme pocit, že bychom ji dělat měli!

8. Obřad může být malý, komorní a opravdu jen váš

Některé páry milují představu velké svatby se stovkou hostů, jiné při představě, že na ně během obřadu budou všichni koukat, začnou být nervózní už několik měsíců dopředu.

Ani jedno není špatně.

Symbolický obřad může být velmi komorní. Jen vy dva a několik nejbližších lidí. Bez velkého programu. Bez pocitu, že musíte všechny bavit. Může být pomalý. Může mít prostor na ticho, smích i emoce. Protože někdy je právě menší počet lidí cestou k tomu, aby se člověk během obřadu opravdu dokázal uvolnit.

9. Nemusíte mít „svatební role“, které vám nesedí

Kdo říká, že nevěsta musí být přesně taková, jakou ji známe z tradičních svateb? Kdo říká, že ženich musí stát celou dobu vedle ní a čekat, až k němu přijde? Kdo říká, že jeden musí mít bílé šaty a druhý oblek? A kdo říká, že obřad musí probíhat přesně podle pořadí, které jste viděli na všech ostatních svatbách?

Pokud vám tradiční podoba svatby vyhovuje, není důvod ji měnit. Ale pokud při představě vlastní svatby cítíte, že vám některé věci nesedí, máte právo je udělat jinak!

Můžete přijít společně. Můžete začít obřad jiným způsobem. Můžete si zvolit vlastní hudbu. Můžete změnit pořadí jednotlivých částí.

A klidně můžete úplně vypustit všechno, co vám připadá zbytečné.

10. A můžete si vytvořit obřad, který nebude kopírovat vůbec nic

Možná si při čtení předchozích možností říkáte, že vlastně nechcete žádný speciální rituál. Nechcete svíčky. Nechcete svazování rukou. Nechcete velká gesta. Nechcete nic „alternativního“. Jen chcete, aby váš obřad nebyl stejný jako obřad všech ostatních.

A to je úplně v pořádku.

Protože osobní svatební obřad nemusí být plný symbolů. Může být klidně velmi jednoduchý.

Může stát jen na vašem příběhu, několika důležitých slovech, prstenech, slibu a okamžiku, kdy si řeknete ano. Někdy totiž není potřeba přidávat další věci. Někdy je potřeba některé věci naopak ubrat.

„Jinak“ nemusí znamenat „divně“

Možná právě tady vzniká největší nedorozumění kolem slov jako svatba jinak, alternativní svatba nebo svatební rituál.

Člověk si pod nimi může představit něco, co mu vůbec není blízké. Jenže svatba jinak nemusí být extravagantní. Nemusí být ezoterická. Nemusí být duchovní. Nemusí být ani nijak zvlášť netradiční. Může znamenat jen to, že se na chvíli zastavíte a přestanete řešit, jak by svatba měla vypadat. A začnete přemýšlet o tom, jak chcete, aby vypadala právě ta vaše.

Možná chcete hluboký a dojemný obřad.

Možná chcete hlavně hodně smíchu. Možná chcete zapojit celou rodinu. Možná chcete být jen vy dva. Možná chcete mluvit o svém vztahu do velké hloubky. A možná chcete všechno držet jednoduché a civilní.

To všechno může být správně.

A co když vlastně nehledáte „jinou svatbu“, ale jen svůj vlastní způsob?

Čím více se o svatebních obřadech mluví, tím více možností dnes páry mají a možná právě proto může být někdy těžké poznat, co vlastně chcete. Nemusíte si vybrat z deseti rituálů. Nemusíte vymyslet něco, co ještě nikdo před vámi neudělal.

Stačí začít mnohem jednodušší otázkou: Jak se chcete během svého svatebního obřadu cítit?

Chcete být v klidu? Dojatí? Uvolnění? Chcete se smát? Chcete mít pocit, že ten člověk, který obřad vede, vás opravdu zná? Chcete, aby vaši hosté slyšeli váš příběh? Chcete, aby obřad nebyl jen krátkou formalitou před hostinou, ale skutečným srdcem celého dne?

Právě od těchto otázek může začít vznikat svatební obřad, který bude opravdu váš.

Pokud právě takový obřad hledáte, pojďme se potkat. Můžeme si nezávazně popovídat o tom, jak si svou svatbu představujete, co vám na klasických obřadech vyhovuje a co naopak ne. A společně zjistit, jestli je osobní svatební rituál cestou právě pro vás.